use left or right arrow keys to navigate the tab,
Page First page Last page More pages Next page Previous page
Press Enter or Space to expand or collapse and use down arrow to navigate to the tab content
Click to read more about this recipe
Includes
Your webbrowser is outdated and no longer supported by Microsoft Windows. Please update to a newer browser by downloading one of these free alternatives.
Rok 2018 je pro Marzicake rokem plným výjimečných událostí. Projdete-li si příspěvky od ledna tohoto roku, bude vám hned jasné, jak to myslím. A tak bych ráda pokračovala i nadále.

V nedávném příspěvku jsem psala, že už delší dobu přemýšlím, kam blog posunout. Peču, fotím, ochutnávám, sladkostmi obdarovávám. Zveřejňuji články, recepty a fotky. S návštěvností blogu jsem poměrně spokojená, ale málokdo napíše nějaký komentář. Většinou mě všichni kontaktují zprávou na Instagramu. Právě na Instagramu si příspěvek s fotkou prohlédne do tisícovky lidí, ale lajkne jich jen kolem stovky. A pak si vaši myšlenku někdo jen tak přisvojí. Všichni se inspirujeme na internetu. Ale mnohdy se nejedná jen o inspiraci. To, že zveřejním recept, foto a pak ho nějaká neseriózní „šikula“ prezentuje jako vlastní, nebo ho v horším případě dokonce přihlásí do soutěže či vydá ve své knížce, mě moc nemotivuje. Pozitivní reference na blogery a youtubery prostě moc nejsou. Většinou se o nich říká a píše, že bez financí nejsou ochotni udělat nic a naopak za peníze udělají snad všechno. Je určitě velký rozdíl, když je blog založen především kvůli výdělku. Proto cítím, že by měl mít ještě nějaký „vyšší smysl“.

Rozhodla jsem se realizovat projekt, který by mohl blogům tak trochu napravit reputaci, a především by pomohl nám blogerům, kteří to až tak pro peníze nedělají, ale mají blogy stejně jako já pro zábavu a relaxaci.

Vzpomněla jsem si na jeden ze svých příspěvků z roku 2016 a uvědomila si, že blog by měl nejen inspirovat, ale také pomáhat. Je velká řada možností jak, ale mě zaujal slogan Kapky naděje a právě i vzpomínka na některé příběhy. Neuvěřitelná síla jejich víry v uzdravení malých dětí je opravdu veliká. Kapka naděje je o silných příbězích. To, co prožívají malí onkologičtí pacienti a rodiny nemocných dětí, dokáže pochopit asi jen ten, kdo měl podobnou vlastní zkušenost. Bylo by však velmi naivní myslet si, že nás se to nikdy nemůže týkat.

Právě tento víkend jsem se rozhodla. Starší dcera, která je na mateřské dovolené, mi vyprávěla o své spolužačce, které právě onemocnělo jedno ze dvou maličkých dětí. Přestože se s ní moc nekamarádila, bylo jí to tak líto, že jí zaslala peníze na léčbu. Ano, tohle je přesně ono. Nemyslet jen na sebe a své starosti a dokázat pomoci ostatním.

Tímto příspěvkem vyzývám i ostatní blogery: Všichni z nás mohou mít „O Kapku lepší blog“. Všichni můžeme být o kapku lepší.

Chcete se zapojit?

  • Navštivte stránky Kapky naděje a Dárcovský portál Kapky naděje. Je jedno, jakým způsobem pomůžete a kolik. To je jen na vás. Vždy uvádějte název blogu.
  • Následně obdržíte logo „O Kapku lepší blog“, které si můžete umístit na svůj blog. Logo je symbolem toho, že dokážete myslet i na druhé.
  • Budete zviditelněni i na nově připravovaných webových stránkách Kapky naděje stejně jako ostatní dárci, kteří od roku 2004 pomáhají nejen onkologickým pacientům, ale také jejich rodinám a nemocnicím.
  • K pomoci můžete vyzvat i návštěvníky svého blogu. Nezapomeňte jim však připomenout, aby v případě pomoci připsali ke svému jménu také název blogu, kde upoutávku uviděli.
  • Přepošlete výzvu mezi další z nás.

Jako blogeři a youtubeři máte velkou sílu. Možná právě i díky ní poskytnete kapku naděje někomu, kdo naději ztrácí za okny nemocnice. Každá jednotlivá pomoc je něco jako jeden malý dílek puzzle. Nakonec složíme velký obraz nazvaný Pomoc potřebným z Kapky naděje.

Děkuji vám všem, kteří se do projektu zapojí.

Danu z blogu Marzicake navštivte zde.